PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU
Galileo: Do Prahy míří projekt, do něhož tečou evropské peníze proudem
Původní odhad nákladů byl 3,4 miliardy eur, čeká se ale dvojnásobek. Z projektu vycouvali soukromí investoři, dnes jej platí EU.
Praha bude hostit největší vědeckotechnický projekt EU - evropský satelitní navigační systém Galileo. Evropská kosmická agentura ho chtěla spustit už letos, po mnoha problémech se ale mluví až o roce 2013.
Evropské peníze do projektu tečou proudem: zatímco původní odhad nákladů na období 2006 až 2013 byl 3,4 miliardy eur, dnes málokdo pochybuje, že půjde přinejmenším o dvojnásobnou částku. A nechybí ani tvrzení, že 20 let funkce systému přijde evropské daňové poplatníky na 22,2 miliardy eur.
I to by bylo zdůvodnitelné, pokud by nebyla jiná volba, Galileo ale konkurenci má. Není jí ani tak ruský Glonass, který se potýká s podobnými problémy a o jehož spolehlivosti a všeobecné dostupnosti lze s ohledem na stav Ruska pochybovat. Je tu ale americký systém GPS pracující už od roku 1994. Je všeobecně dostupný a dokáže poskytovat údaje o poloze přijímače v řádu několik málo metrů (nejčastěji se udává od 0,5 do 4 metrů).
Tři kategorie
Nabídka systému Galileo má mít tři kategorie. Zdarma a pro každého bude služba Open Service s horizontální přesností pod 4 metry a vertikální pod 8 metrů. Zašifrovaná podnikatelská nabídka Commercial Service za úplatu umožní docílit metrové přesnosti. Ve spolupráci s pozemními stanicemi se přesnost může zvětšit až na 10 centimetrů. Státní služby a vojáci členských států dostanou podobně přesné údaje, ovšem s větším zabezpečením. Jednou z dalších novinek systému Galileo oproti GPS je možnost nouzového přivolání pomoci. Trosečník vybavený satelitním přijímačem Galileo s příslušnou funkcí bude moci vyslat nouzový signál, který kosmický systém zachytí a předá speciálnímu středisku pro záchranné operace.
Základní argument pro existenci Galilea je to, že Američané mohou v případě krize snížit přesnost GPS, což by ohrozilo některé uživatele (včetně řízení letového provozu a podobně). Druhým argumentem je, že předpokládanou a smluvně zajištěnou spoluprací Galilea s GPS a Glonass časem vznikne pokročilý systém (GNSS) s ještě větší přesností a rychlejší dostupností.
Pochybnosti a podezření
Existují ovšem pochybnosti o tom, zda se tyto cíle podaří realizovat - a zda jsou přínosy Galilea opravdu tak velké, aby ospravedlnily astronomické investice. Z americké strany proto čas od času zazní podezření, že tu jsou i jiné motivace. Zatímco dohodnutá výměna informací o satelitních navigačních systémech mezi USA a Evropou vázne (i když v počáteční fázi šly na Galileo prostředky a odborná pomoc i z USA), představitelé EU jsou podstatně vstřícnější vůči Rusku a Číně. Američané proto mají obavy, že touto cestou unikají jejich strategické technologie. Navíc je z Evropy stále méně slyšet o spolupráci s USA a stále více o tom, že systém by posloužil především v případě neshod mezi Evropou a USA. To by ale znamenalo přímé ohrožení Spojených států (zejména pokud by už pracoval zmíněný GNSS). Kdyby totiž USA během krize vypnuly nebo znepřesnily GPS, mohl by se útočník spolehnout na Galileo.
Projekt ale bojuje především s finančními problémy. Postupně z něj vycouvala většina soukromých investorů a převládlo financování z rozpočtu EU. Úsporná opatření také oklešťují původně předpokládané výhody. Přesto je politická vůle po dokončení kontroverzního projektu silná - a Galileo tak stále více připomíná "prestižní" kosmické projekty někdejšího SSSR, kde politické a propagační prvky znásilnily ekonomickou realitu.
7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: